Tongariro Crossing

Jsme fanoušci Pána Prstenů a tak jsme ten Mordor potřebovali nutně vidět. Měli jsme pět dní volna a tohle jedna z věcí, která je relativně blízko Aucklandu. Na Horu Osudu se dá vyšplhat, je to odbočka z trasy Tongariro crossing. Takže přesně tu trasu jsme si vybrali!

Přelez přes horu byl naplánován na středu, takže jsme dorazili do Tongariro National Parku už v úterý večer a postavili stan v jednom z DOC kempu. DOC kempy jsou po celém Zélandu a jsou úžasné! Stojí od 0 do 20$, ten náš pod Tongarirem stál 6$ na noc, za jednoho. Toalety, voda, někdy i gril nebo dokonce teplá sprcha.

Takto vypadá platba v DOC kempech - do platové obálky se hodí hotovost, vyplní údaje, vhodí do schránky. Na druhou část - na kartčku - rovněž a ta se přidělá na stan nebo vystaví na palubovku auta. A kontroly opravdu chodí!

Před začátkem trasy je parkoviště, kde můžete nechat své auto. Na druhé straně hory si můžete stopnout někoho, kdo vás hodí zpět, protože lidí je tam opravdu hromada. Popřípadě si můžete na cestu zpět k vašemu autu booknout autobus, takových firem tady operuje dost. My jsme si zaplatili autobus od Discovery Lodge, na obě cesty - ráno k hoře a odpoledne zpět. Naše auto zůstalo v Discovery kempu. Bylo to čistě z bezpečnostních důvodů - auta se tam prý dost často vykrádají, když majitel někde putuje  několik hodin. A mimo jiné cesta tam i zpět vyjde někdy i levněji. Nás stály obě cesty 35$ na osobu.

Vyráželo se v 6:10, takže jsme začínali výpravu za východu slunce. Epické! Dostali jsme nejčerstvější informace o počasí: na Tongariru šíleně fouká, odpoledne má pršet a my tak máme jen prá hodin celkem příznivého počasí, rozhodně se nemáme zdržovat a rozhodně nemáme odpočovat na vrcholek Hory Osudu. Pokud máme čas, máme celý výlet přesunout na čtvrtek. Díky bohu, že jsme nedbali varování! Bylo nádherně! Předpověď nevyšla, což se na Zélandu stává často! Nebe bez mráčku, sluničko! A ve čtvrtek nebylo Tongariro v mracích ani vidět a pršelo a pršelo! 

Cesta přes Tongariro je udržovaná - nebo se na tom při nejmenším pracuje, všude jsou podél stezky předpřipravená dřeva na chodníky a schody. Schody jsou už postavené při stoupání k Jižnímu kráteru. To mimochodem ještě není nejhorší stoupání, to nastává až k Červenému kráteru. V Jižním kráteru je odpočka na samotný vrchol Tongarira a také na vrchol Hory osudu - tři hodiny nahoru i dolů. Ovšem, v něčem měla předpověď pravdu - foukalo! A pořádně. Při pohledu na ten strmý kopec na Horu Osudu nás zamrazilo. Rozhodně tam v tom větru nepolezeme!

Mordor:

Jižní kráter

Jižní kráter

Toť ona - Hora Osudu:

Mimochodem, takhle nevypadá, ale je to opravdu prudký kopec bez jediné cestičky. Chápu Froda, že sebou jen tak flákl na zem a odmítal jít dál!

Jižní kráter

Červený kráter

Červený kráter

Červený kráter

Stoupání k Červenému kráteru bylo kritickou částí výstupu. Silný vítr! V tu chvíli jsem byla ráda, že jsem poslechla paná z Discovery Lodge, která nám radil vzít si zimní čepice. V pozadí Hora Osudu.

Od Červeného kráteru klesáme ke třem jezerům. Kolem nich stoupá kouř a kolem už to pořádně zapáchá.

Tongariro je stále aktivní sopka, naposledy vybouchla v srpnu 2012, resp. z ní vyletěl nějaký popel a musela se evakuovat oblast a dokonce to přerušilo leteckou dopravu. Takže všude varování, do které oblasti se může a nemůže, ovšem jedno hlavní varování: když to bouchne, utíkejte! 

Hora Osudu v pozadí s Mt Ruapehu, která je ještě vyšší, ještě zasněžená, i v létě! 

V blízkosti oblasti, kde hrozí největší nebezpečí, je značení, které se při erupci sopky rozsvítí - v takovém případě se za ceduli nesmí a utíkat se musí na druhou stranu.

Ona aktivní oblast, která v roce 2012 chrlila popel.

Na druhé straně, cestou dolů, je soukromý pozemek s hot springs. Do oblasti se ovšem nesmí. V tuhle chvíli se klesá k jedné z chat, na které se dá nocovat a pak už úplně dolů, ještě nějaké dvě hodiny cesty.

Cestou dolů jsem si zranila koleno a dělalo mi potíže chodit z kopce - žádná sláva! Mimo to byla trasa kvůli výstavbě chodníků atd. odkloněna - přes potok. Zkouška pro mé nové pohory.

Cesta na Tongariro chce pouze dobré počasí, čepici a opalovací krém - sluníčko na Zélandu dává zabrat i přes mraky a to i těm, kteří se jinde dobře opalují. Nezapomenout na jídlo a pití a samo foťák!