Bali 2014

Many say Bali is too touristic in these days. Yes, true. But still, I love it more than any other place. Beautiful nature, beaches, mountains. Beautiful architecture, basically every house looks like a temple. Delicious food. But most importantly, friendly people. They never stop smiling. And believe me that simply will make you smile back.

O Bali se říká, že uý je hodně turistické. Je, ale pořád je to jedno z mých nejoblíbenějších mist. Překrásná příroda, od hor po pláže. Krásná architektura, každý dům vypadá jako malý chrám. Výborné jídlo. A ze všeho nejdůležitější - úžasní lidé, kteří se nikdy nepřestávají smát. A věřte mi, jejich úsměvy vás donutí se usmívat take.

Měli jsme na Bali jen pár dní, takže v plánu byly jen ty klíčové věci k vidění, lekce surfování a canyoning (river tracking). Ne vše šlo ve finale podle plánu a M skončil v nemocnici, což znamenalo, že z Bali jsme letěli rovnou domů a náš gap year tak skončil o měsíc a něco drive.

Každopádně, náš Bali itinerář: Denpasar - Ulowatu - surfování na Kuta beach - Tanah Lot - Ubud - Kuta.

Na Bali jsme jeli autobusem a trajektem z Jávy. Byla to jedna z nejhorších cest, které jsme během našeho cestování zažila. Autobus nám pomáhal kupovat náš hostitel z Probolinga. Aby se nám cestovalo pohodlně, royhodli jsme se investovat do lepší třídy autobusu. Fakt, že nám autobus kupuje místňák nás ještě uklidnil, nebáli jsme se žádného podvodu. Bohužel, ne vše bylo úplně jak bz mělo. Atobus byl celý kuřácký, ač to tak být němělo. Skončili jsme proto v zadní nekuřácké kabince, do které ovšem klimatiyací všechen kouř stejne pronikal. Cesta trajektem byla chvilkové vysvobození pro naše plíce. Zlo začalo okolo druhé ráno. Řidič oznámil, že kvůli dřívějším potížím ho policie nepustí do Denpasaru, do naší cílové destinace. Ve dvě hodiny ráno uprostřed ničeho vyhodil všechny cestující a hodlal odjet. Nedali jsme se. Jayzková bariéra byla veliká, ale nakonec se nám podařilo donutit je hodit náš až do Denpasaru. Autobus jsme na zbytek cesty měli jsem pro sebe.

Člověku takové zkušenosti na náladě napřidají, ale ta úleva, když je človek dosáhne svého...

Po téhle zkušenosti jsme chtěli jen odpočinek na plaza. V Kutě jsme si našli malý útulný hostel a relaxovali. Pláže na východním pobřeží od Kuty jsou mnohem klidnější. Po dlouhé době jsme taky zašli, ač to v Asii Nerada dělám, na pravou italksou pizzu.

V hostelu nám ochotně pomohli pronajmout scooter a my mohli další den vyrazit do Uluwatu, na samém jihu Bali. Je to jeden y nejkrásnějších chrámů, které jsme kdy viděla, ale yároveň y něj nemám ty nejlepší zkušenosti. Při mé první návštěvě Bali (2011) jsme tady měla nepříjemnou potyčku s opicema. Tentokrát jsem se jim raději vyhýbala.
Uluwatu je stále stejně kouzelné místo, tak jak jsem si ho pamatovala. A k mému překvapení ani nebylo plné turistů. Stále je to jeden z těch nejznámějších chrámů na Bali a relativně dostupný z turistické Kuty.