English countryside

As much as we love London, sometimes it is simply too much and you feel like escape for a while. So we did. As usual, we went to visit Alex, down south, in Brighton. And because we have been to Brighton many times and we did not want to spend weekend in the town, we simply relaxes at Alex' s place, with his new puppy, watched some funny YouTube videos and a crazy Irish movie, had the best chocolate Guinness cake and some amazing slow cooked pork made by Alex's dad and went for walks. 

It was exactly what we needed after a busy working week in London. Just going out without planing where, sit in grass and relax, talk about the meaning of life (no, just kidding, we talked about the possibility of surviving a base jump - wait a minute! That is talking life, or not?), enjoying the beautiful scenery of English countryside. Moments like this really makes me feel happy, it really shows me how much i love this country and how lucky we are to live here. 

Later we stooped for a cup of filter at Taylor St Barista - well, we simply have to as M works for their London shops.  And they had some delicious Barn that day! 

More weekends like this one please...

Londýn nadevše milujeme, ale někdy už to člověk nezvládá a potřebuje na nějakou chvíli utéct tomu každodennímu šílenství. A tak jsme jeli na víkend pryč. Jak jiank než za Alexem, na jih do Brightonu. A protože jsme v Brightonu už byli několikrát a nehodlali jsme trávit víkend v městě mezi lidmi, jednoduše jsme odpočívali u Alexe doma, s jeho novým štěnětem, sledovali jsme přihlouplá videa na Youtube, zkoukli jsme šílený irský film, cpali jsme se tím nějlahodnějším Guiness dortem s čokoládou, hodovali na pomalu pečeném vepřovém od Alexova tatínka a chodili se procházet po okolí. 

Přesně tohle jsme po dlouhém a náročném pracovním týdnu v Londýně potřebovali. Prostě vyrazit na procházku bez jakéhokoliv plánování, sedět v trávě, relaxovat a polemizovat o smyslu života (ba ne, dělám si srandu, rozebírali jsme šance přežití base jumpu, když se neotevře padák - moment, to je tak trochu úvaha nad smyslem života, ne?) a kochat se krásnými výhledy do krajiny. Takové chvilky mě dělají neskutečně šťastnou. Uvědomuju si, jak moc Anglii miluju a jaké máme štěstí, že tady žijeme. 

Později jsme se museli zastavit na filtr v Taylor St Baristas, ještě aby ne, M pro ně pracuje v jejich londýnských pobočkách. A zrovna měli vynikající Barn.
Prosila bych víc takových víkendů...